Bílá dálnice
(T.Karas/P.Kovář)
DLOUHÝ VEDENÍ
C G
1. Procházím se u patníků a přes čáru dělící
F C G
Občas mávnu rukou někam stopnout auto blížící
C G F G a
Mám jen nebe nad hlavou, bílou stopu toulavou
C G F C
Krásný oči modravý tak proč - tak proč mi nikdo nestaví
2. Šlapu bílou dálnicí, míjí mě tu stovky aut
Jen já nikam nespěchám je to v mojim kroku znát
Táhnu sebou jen svůj stín, noc otvírá mi svůj klín
Na tý cestě zdlouhavý tak proč - proč mi nikdo nestaví
3. Rosa padla ráno v mlze noc už svou hru dohraje
Po patníkách sedávají holky, kluci u kraje
Všichni mají stejnou cestu, každej míří k svýmu městu
Někde možná čekají tak proč - proč tu nikdo nestaví