Až na konec světa
(J.Hořenín/P.Kovář)
a e
1. Potkal jsem tě časně ráno na zastávce autobusu
Fmaj C H7
Zamávala, usmála ses, čas dál běžel do poklusu
Je to všechno hodně dávno, kamarádko školních časů
Ale teď vím celkem jistě že už možná, možná příště
a e
R: Jednoho dne ti zastavím - to seberu všechnu svou odvahu
Fmaj C H7 a
Že si hledám někoho - někoho do páru - ohromí tě nenápadný slova
e Fmaj C H7
Že si troufnu s tebou začít znova, že si troufnu s tebou začít znova
2. Kdybych bejval tenkrát věděl co vím dneska o soužití
Nikdy bych se nenapálil a chtěl jenom s tebou žíti
Moje žena vysoudila děti, dům i mou odvahu
Vysála mně jako klíště, ale já už možná, možná příště
R: ...ohromí nás nepoznaný světy a budeme zase jako děti...
3. Ve škole jsi byla hvězda, měla´s všechno co si chtěla
Dopadli jsme oba stejně, vím co´s měla za manžela
Teď do práce časně ráno autobusem a já autem
Máváme si, smějeme se, míjíme se, milujem se...
R: ...ohromí tě celá tahle věta, že tě vezmu až na konec světa