Už víš
(P.Kovář)
H.Tesárková
A6
1. Jako vítr který na svých cestách brázdí oblohou
Ohýbá větve stromů, listí nosí na rukou
G6 A6
/: Nevidíš, nevidíš, nevidíš :/
Přesto tě v létě chladí, chladí na tváři
A když zafouká do plamínků tak je rozzáří
G6 A6
To už víš, to už víš, to už víš
G6 A6
I když ho nevidíš, nevidíš, nevidíš
2. Jako lásku která pálí v krajině srdeční
A všechny všední dny zdaj se být sváteční
/: Nevidíš, nevidíš, nevidíš :/
Přesto tě v zimě hřeje polibek od lásky
Je to moc, či nemoc (ale nač tyhle otázky)
To už víš, to už víš, to už víš
I když ji nevidíš, nevidíš, nevidíš
3. Jako Boha který promlouvá ke každýmu z nás
A tonoucím podává záchraný provaz
/: Nevidíš, nevidíš, nevidíš :/
Přesto ve své lásce jako vítr působí
Vidíš jeho činy a divíš se jako my
Třeba kříž, třeba kříž, třeba kříž
Ale to už víš, to už víš, to u víš