Jenom řeka v dálce hučí tmou
(Blue Ridge Mountain Song)
(A.Jackson/P.Kovář)
F.Nedvěd ml
D G D
1. Na podzim se v horách plouží čas, vzpomínky se vrací zas
G h
Bylo jí tak sedumnáct a já měl zrovna volnej plac
G h G A
A snad záře měsíční co nad námi v nebi ční - slyší
D G D
R: Jenom řeka v dálce hučí tmou, skládá píseň svou
G h
Nezměrnou, divokou stejnou jak lásku mou
G h
Tvoje mládí žilo dál tak pevné jak síla skal
G A D
Jako dřív co sen se zdál tak jsem si tě stále přál
2. Po své mámě šaty svatební, začátek novejch dní
Ve městě jsem práci vzal, abych se o ní postaral
Čekala mně každý den a já pozdě přijížděl - zatím
R: Naše řeka...
3. Nikdo neví dodnes proč a jak, přišel náhle černej mrak
Zahalil celej náš dům, doktor dělal maximum
Tak proč souboj prohráváš, tajemství si schováváš - nevím
R: Proč jen řeka...
4. A tak jsem zůstal v domě sám a na tebe vzpomínám
Další podzim na horách, ze samoty já mám strach
Že tvůj hlas už nepoznám, ozvěnou z okolních skal - slyším
R: Jenom řeka v dálce hučí tmou, zpívá píseň svou
Nezměrnou, divokou stejnou jak lásku mou
Tvoje mládí žije dál ukryté ve stínu skal
Jako dřív co sen se zdál tak jsem si tě stále přál